Co je to Sensory Play ?
Co je to sensory play?
Sensory play, česky senzorické hraní, je forma aktivit, her a činností, které se snaží různým způsobem stimulovat, procvičovat a rozvíjet smyslové schopnosti u dětí. Senzorické hry se snaží, aby dítě při hře zapojilo své smysly – tedy zrak, sluch, hmat, sluch a chuť – poznávalo tak svět a při tom se rozvíjelo tím pro dítě nejpřirozenějším způsobem, tedy hrou.
Při senzory play se využívají nejrůznější materiály, textury, vůně, zvuky, barvy. Sensory play se snaží poskytnout dítěti nové stimulující zážitky, nenásilným způsobem rozvinout jemnou i hrubou motoriku, fantazii a kreativitu, ale i schopnost se soustředit.
A kdy je nejlepší se sensory play začít? To záleží na každém rodiči, my jsme však se všemi třemi dětmi začínali různými drobnějšími senzorickými aktivitami už ve věku pár měsíců, kdy už děti začaly více vnímat svět kolem sebe. Nejprve se jednalo třeba jen o plastovou láhev naplněnou vodou, do níž jsme naházeli různé třpytky a korálky. A kterou děti třeba jen pozorovaly či se snažily jí v poloze na bříšku kutálet. Nebo o zip log sáček naplněný gelem na vlasy, do něhož jsme vložili pompomy a celé to přilepili k zemi, kde do toho děti různě plácaly a posouvaly pompomy prstíkem. Okolo roku jsme pak přešli k sypkým materiálům jako je třeba kinetický písek, obarvená rýže či cizrna, atd. Rozhodnete-li se, že budete patřit k těm odvážnějším jako my a začnete se sypkými materiály v době, kdy má dítě tendence naprosto vše strkat do pusy, je naprosto nezbytné na dítě dohlížet a hrát si společně s ním. I když jsme měli většinu sensory play aktivit taste-safe, tedy „bezpečnou k ochutnání“, rozhodně jsme nechtěli, aby se roční dítě bez omezení páslo obarvenou syrovou rýží. J Ale ať už začnete kdykoliv (i naši čerstvě sedmiletou dceru sensory play pořád moc baví) jisté je jedno – v sensory play se fantazii meze nekladou.
Tip pro barvení potravin pro sensory play
Nejlépe se nám pro barvení různých sypkých materiálů osvědčily obyčejné potravinářské sypké barvy na velikonoční vajíčka. Stojí pár korun, jsou bezpečné a je snadné s nimi zacházet a dosáhnout intenzivních barev. V případě rýže vždy dáme námi požadované množství rýže do misky, nasypeme barvivo, přidáme trochu octa a důkladně promícháme, dokud nejsou všechna zrnka obalena v barvě. Následně dáme na plech vyložený pečícím papírem a necháme na vzduchu několik hodin schnout, přičemž je dobré několikrát rýži prohrábnout, aby dobře proschnula. Takto obarvená rýže pak při hře nebarví prstíky ani nic okolo.
Horší je to s cizrnou, tu obarvíme stejně jako rýži, sušíme ji však na nízkou teplotu několik hodin v troubě, kde ji často prohrabáváme. Ovšem cizrna je zákeřná a i po řádném proschnutí má tendence barvu lehce pouštět a prstíky barvit. Nám to ovšem nijak zásadně nevadí.
Víme, že spoustu maminek řeší, jak správně obarvit těstoviny pro sensory play. Viděli jsme x příspěvků, kde si maminky stěžovaly, že se těstoviny obarvily málo, nebo velice nevýrazně. A my můžeme opět jen a jen doporučit obyčejné potravinářské barvy na velikonoční vajíčka. ALE zjistili jsme, že spousta maminek dělá tu chybu, že se těstoviny snaží obarvit až po uvaření. Důležité je barvu přidat již do studené vody s trochou octa, poté přivést vodu k varu a v ní těstoviny uvařit. Následně je slít a v cedníku propláchnout studenou vodou a nechat okapat.
S pozdravem
Eliška